Aktuálně:
Dokončená zakázka pro Obecní úřad Dolní Lomná.
Vyrobil jsem sochu pro pana Jarka Nohavicu,který přijede k nám do Dolní Lomné 09.07.2011.Osobně odhalí mou sochu "Franta Šiška - rodák z Dolní Lomné" ,o kterém zpívá ve své písni "MILIONÁŘ" Inspiroval jsem se poslední slokou této sklatby " ...a ta stovka co mi zbude to je přízpěvek na chudé" a podle toho jsem vyrobil sochu Franty Šišky.
Od 11 dubna pracuji na projektu "Loupeživý rytíř Belko" pro obecní úřad Hrádek ve Slezsku.Jedná se o sochu v životní velikosti,která má znázorňovat rytíře,který žil v Hradku v lokalitě Belko.Loupil bohaté lidi pouze pro to aby sám přežil.
více fotek najdete zde
Zonička ze staré třešně.
Výška 140cm
Impregnace - bezbarvá lazura
Více fotek najdete zde
-------------------------------------------------------------------------------------------
Navštívil mě štáb české televize.
tady je odkaz na zpracované video.Příěh se jmenuje CESTA KE DŘEVU zde 
Napsali o mě v novinách.....
Leszek Sikora se pustil do Spejbla
Dolní Lomná, Mosty u Jablunkova – Na pátém ročníku soutěže tesařské zručnosti, která v sobotu proběhla v Mostech u Jablunkova, nechyběl ani Leszek Sikora z Dolní Lomné.
Pro tuto soutěž jsem se rozhodl udělat Spejbla,“ prozradil Sikora s tím, že nápad vytesat právě Spejbla měl asi měsíc. „Ale uvažoval jsem i o krtečkovi, ježibabě, ale nakonec zvítězil Spejbl, prostě mi učaroval,“ dodal řezbář, který byl na soutěži v Mostech podruhé. „Jinak po řezbářských plenérech nejezdím, akorát tady,“ řekl dvaatřicetiletý Sikora, jenž se řezbařině aktivně věnuje druhým rokem. „Přivedl mě k tomu jeden kolega, ale ke dřevu jsem měl vždycky blízko, protože otec je tesařem a se dřevem jsem byl ve styku pořád,“ svěřil se řezbář.
Ten se při své tvorbě zatím věnuje větším výtvorům, protože pro dělání miniatur je zapotřebí dílny. „Tu zatím nemám zařízenou. Ale až bude hotová, pustím se do toho. Již nyní mám nějaké objednávky na betlémy,“ doplnil řezbář, který má v současné době rozdělaný jeden větší výtvor. „V Gutech dokončuji sochu horala s horalkou, toto dílo je v nadživotní velikosti,“ řekl Sikora, který pro tvorbu používá měkké i tvrdé dřevo. „Měkké dřevo je jednodušší pro práci, ale později při vysychání začíná praskat. Proto je vše složitější na ošetřování a údržbu. Naopak tvrdé dřevo je těžší na opracování, ale následně zůstane v původním stavu, pokud se dobře naimpregnuje,“ vysvětlil Sikora, podle kterého má práce s různými dřevy svoje výhody i nevýhody. „To je ale na dlouhé povídání,“ dodal řezbář.
Podle Leszka Sikory je po dotvoření díla důležité výtvor naimpregnovat, možností je spousta. „Když děláte se dřevem, není nikdy úplně suché. Proto je důležité použít impregnaci hlavně u výtvorů, které jsou pro venkovní použití. Socha může vysychat dva tři roky, kdy dřevo neustále pracuje. Po celkovém vyschnutí se socha může dát i do interiéru,“ řekl Sikora.
Řezbař při své tvorbě také improvizuje. „Když pracuji, tak se ve dřevě může objevit nějaká vada, kterou následně mohu využít. Důležité je však začít řezat tam, kde vidím, jak dané dřevo celkově vypadá. To znamená, že musím vidět, kde jsou kazy, kde rostly větvě, pak vezmu motorovou pilu a začnu řezat,“ vysvětlil Sikora s tím, že má i profesní „úchylku“. „Když jdeme v lese na procházku, tak se dívám po stromech, dřevo mě prostě imponuje, protože je v něm energie,“ uzavřel Leszek Sikora.
---------------------------------
Od 01.06.2010 Pracuji na zakázce v Třinec-Guty pro místni restauraci a pension
GUTSKÁ BAŠTA
Jedná se o výrobu dvou soch v nadživotní velikosti.Sochy mají představovat postavu v beskydském lidovém kroji.
Pan Jiří Wojnar mě zde pozval abych vytvořil dvě sochy,které budou po mnoho let symbolizovat tradici a zvyklosti tohoto regiónu.
------------------------------------------------------------------------------------------------
Dejte stromům druhou šanci
"Nemocné stromy,nemocné duše"
Toto je jeden z důvodů,proč se v centrech měst a vesnic kácejí stromy. Jeden z kroků jak zamezit tragickým následkům pádu starého poškozeného,nemocného stromu ,je jeho odstranění z panoramatu krajiny.Tímto způsobem odcházejí pamatné stromy z lidského podvědomí a mnohdy je to velice emotivní.Ve většině případů při střetu emocí s bezpečností ,zvítězí úředníci. Schválením těžby odsoudí stromy,aleje ,parky k zániku.
Mým cílem je takto odsouzeným stromům dát druhou šanci.Vrátit jim svou duši a majestátnost. Je zcela pochopitelné ,že starý strom ,který představuje riziko,musí pryč ale pokud se zachová kmen takového stromu tak je to pouze otázka zručnosti řezbáře ,který kmeni vdechne nový život.
Zde na tomto ilustračním snímku je vidět vzrostlý topol.Svou velikostí ohrožuje přilehlou budovu.Je zde riziko,že při větším poryvu větru strom může spadnout na budovu a způsobit tak katastrofu. Je to jeden z mnoha připadů,kde jednoznačně nad stromem vítězí člověk , jeho bezpečnost a ochrana majetku.
Na tomto ilustračním snímku je stejný strom ale již bez větví.V tomto připadě by stačil kmen vysoký asi 3 metry od země k vytvoření sochy.
Doba potřebná pro zhotovení díla je asi 3 dny v závislosti na složitosti a tvaru sochy.Samozřejmě velkou roli hraje počasí.
Kdyby to aspoň dobře hořelo :-)